Zimní příhody

Jednoho dne v sobotu jsme se s Kubou domluvili, že půjdeme k nám bobovat. Když Kuba přišel, ani chvíli jsme neváhali a vrhli se na kopec.

Najednou Kuba vykřikl: „Uděláme si skokánek.“ Tak jsme začali dělat skokánek, když už jsme ho měli skoro hotový, tak přišla moje sestra a řekla, že jde bobovat s náma. Bobovali jsme, skákali jsme, koulovali jsme se až do večera. Když Kuba musel jít domů, tak jsme si řekli, že si naposledy skočíme skokánek, já jsem ho skočil v pohodě a po mě šel Kuba. On se rozjíždí, co nejvíc to šlo, a skočil, když dopadl, slyšeli jsme jenom křupnutí a najednou Kuba povídá: „Jejda já jsem si křupl boby.“

My jsme ze sestrou dostali záchvat smíchu, po chvilce se přidal i Kuba. Tak jsme se smáli ještě dlouho a potom už šel Kuba domů.

Když napadne sníh, tak co mě první napadne, je pořádná koulovačka i s dospělýma. Ale jinak strašně rád lyžuju a sáňkuju s kamarády. Třeba včera jsem byl venku s Vaškem, Vanes, Robinem a Nelkou. Venku mě to nejvíce baví s Vaškem a Ondrou. Každý den si dopoledne dělám úkoly a po obědě jdu okamžitě ven a jsem tam až do večera. Někdy samozřejmě musím pomoct s prací na gruntě, ale to mě taky baví.

Vždy, když napadne sníh tak jdu s kamarády bobovat a někdy se i koulujeme. Jednoho dne jsem šel za Filipem, Rozkou a Adamem bobovat. Byl to závod. Bylo pravidlo, že se můžeme šťuchat a bourat do sebe a tak při jedné jízdě plne bourání jsem nakonec spadl z bobů a sníh se mi dostal úplně všude, ale nějak mi to nevadilo.

Potom jsme šli na další kopec, ale tam byl led jako pokaždé, když napadne sníh. Párkrát jsme si kopec sjeli a dělali jsme tam drifty. Poté jsme si zase vyšli na jiny nedaleký kopec a tam jsme se koulovali postavili jsme si bunkry, ale v tu chvíli tam přišel Alex, David a Radim. Takže byli v koulované dva kapitáni a čísla. Kapitáni si vybrali každý dvě čísla a na konec to bylo tak, že jsem byl v týmu s Filipem a Radimem a druhý tým byl Adam, Alex a David. Potom kolem páté hodiny večer David musel odejít, takže jsem šel k Adamovi a Alexovi do týmu.

Byli jsme tam tak do šesti hodin večer a pak jsme šli všichni domů. Další den jsem tam chtěl také přijít ale nebyl tam nikdo kromě mě a Filipa takže jsme tak dvě hodiny bobovali a pak jsme šli domů, ale já jsem pak šel stavět iglú s Martinem.

No a doma jsem si zahrál společenskou hru jménem Město, jméno, zvíře věc, rostlina. Na papír jsme si napsali šest kolonek a jedna kolonka byla na města, druhá na jména, třetí na zvířata, čtvrtá na věci, a pátá na rostliny a šestá na body. Ve hře jde o to, kdo má nejvíce bodů. Je to hra, která je od jednoho klidně až pro deset hráčů.

Doufám že se takto bude odehrávat zima už každý rok.

Taková poznámka na konec, ještě nikdy jsem se nepropadl do ledu, ale do sněhu na poli, tam mi byl sníh po pás a tam jsem se vymázl.

Skoro každá zima je tak super.

J. B.

Když už konečně po dlouhé době napadne sníh, tak první co udělám tak se zahrabu do peřin, jenže potom pro mě přijde Aneta ať jdu ven. Nejprve se mi moc nechce, ale potom stejně jdu. Venku děláme různé kraviny, jako například: bobujem, koulujem se, sáňkujeme, a taky samozřejmě musíme někomu udělat zle, takže například mu dáváme do pusy sníh, koulujeme ostatní, shazujeme je do závějí atd.

Potom co se vyblbneme a jsme už celkem mokří a unavení, tak jdeme každý domů. Já si obvykle dávám teplý čaj nebo kakao a dívám se pak na televizi.

Když ráno vstanu a vidím venku sníh, tak hned se jdu nasnídat a jdu ven bobovat. Bobuju velmi dlouho a nejen bobuju, ale i stavím sněhuláky a pevnosti. S mým bráchou si vždycky udělám pevnost a koulujeme se. A když bobujem, tak si stavíme skokánky a jezdíme po kopci, dokud se nesetmí, potom jdeme domů a dáme si horký čaj.

Když už jsme venku, tak jdeme dělat kraviny, koulovat se, bobovat, stavět iglú a hrát shazovanou a stavíme sněhuláka.