Psaní bě/bje, pě, vě/vje, mě/mně

Psaní bě/bje, pě, vě/vje

a) pě - vždy ě, neexistuje předpona p

např. pěnkava, pěkný, pěna, pěstovat...

b) vje, bje - pouze tam, kde se setká předpona v- nebo ob- s kořenem slova začínajícím na je

např. vjezd, objednat, objem... (v-jezd, ob-jednat, ob-jem)

c) vě, bě - v kořenu slova a na konci slova je po v nebo b vždy ě

např. věda, věrný, hvězda, běh, na výpravě, zvědavě... (věd-a, věr-ný, hvězd-a, běh)

pozor na náhody - oběhnout - pouze předpona o-, kořen běh (o-běh-nout)

Psaní mě/mně

- mně je pouze tam, kde se dá zdůvodnit příbuzným tvarem

- při zdůvodňování je třeba rozlišovat slovní druhy

a) příslovce

- zdůvodňujeme přídavným jménem (pokud je v přídavném jménu mně, bude i u příslovcí) - např. rozumně - rozumný, soukromě - soukromý

b) podstatné jméno odvozené od slovesa

- zdůvodňujeme slovesem (přítomný tvar ke tvaru ON, někdy ONO)

- např. domněnka - ON se domnívá, umění - ON umí, zatmění - ONO se zatmí, zatemnění - ON zatemní

c) infinitiv (neurčitý tvar slovesa) zdůvodňujeme také tvarem slovesa

- např. umět - ON umí

d) v koncovkách je ě - v domě, do domu, Země - na Zemi

e) u některých slov neexisuje tvar, který by zdůvodňoval psaní n, proto tam n není:

- např. město, měsíc...