Přívlastek

Přívlastek je větný člen, který zpřesňuje význam podstatného jména, odpovídá na otázku JAKÝ, ČÍ?

Přívlastek může být:

a) shodný (PkSh) - skloňuje se s podstatným jménem, které rozvíjí, shodný přívlastek má stejný pád jako podstatné jméno, se kterým tvoří dvojici:

lesní cesta, český panovník, krásná Jitka (bez lesní cesty, českého panovníka, krásné Jitky, o lesní cestě, s krásnou Jitkou, s českým panovníkem....)

(lesní je podle vzoru jarní, který má ve většině pádů stejnou koncovku - í, to ale neznamená, že se pád nemění)

b) neshodný (PkN) - tvar nemění, neskloňuje se s podstatným jménem

cesta lesem, panovník z Čech, únos z kláštera (bez cesty lesem, panovníka z Čech, o cestě lesem, o panovníkovi z Čech...)

c) postupně rozvíjející - postupně zpřesňuje význam podstatného jména, bez čárek

hvězdnatá letní noc, nedávné zimní olympijské hry, nejoblíbenější míčová hra

d) několikanásobný - výčet vlastností, odděluje se čárkou

statečný, udatný a hrdinný rytíř

(místo čárky by mohlo být a, pořadí přívlastků lze měnit)

Vedlejší věta přívlastková

- nahrazuje přívlastek věty řídící, nejčastěji začíná vztažnými zájmeny který, jenž

Srny pasoucí se u hájovny si na lidi zvykly.

Srny, které se pásly u hájovny, si na lidi zvykly.