Příslovce

Příslovce

- vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností

druhy: místa, času, způsobu, míry a příčiny

(např.: daleko, všude, často, někdy, zbytečně, úprkem, dosti, velice, proto, proč, tam...)

Tvoření příslovcí

a) z přídavných jmen: rychlý - rychle, daleký - daleko, hezký - hezky

b) ustrnutím pádu: kolem, ráno

c) příslovečné spřežky - spojení předložky s podst. jménem nebo dalšími slovními druhy - 2, 3, 6

např. nahoře, dohromady, přitom...

Pravopis u příslovcí

- zdůvodňuje se přídavnými jmény:

skromně - skromný

zřejmě - zřejmý

(mně je tehdy, je-li n i v příbuzném slově)

Stupňování příslovcí

- příslovce vyjadřují míru (stupeň) vlastnosti - tři stupně

krásně - krásněji - nejkrásněji

krátce - kratčeji - nejkratčeji

vysoko - výše - nejvýše

daleko - dále - nejdále

- některá mají nepravidelné stupňování:

zle - hůře, dobře - lépe, mnoho - více, brzo - dříve, málo - méně

Příslovečné spřežky

- mnohdy je významový rozdíl mezi příslovečnou spřežkou a spojením předložky s dalším slovem:

a) je třeba rozlišovat významové rozdíly:

na hoře (na kopci) x nahoře (nahoře v podkroví)

do hromady (skočil do hromady písku) x dohromady (sečetl všechna čísla)

při tom x přitom

o pravdu x opravdu

b) pokud není rozdíl ve významu, je často možno psát obě podoby:

z počátku i zpočátku, na příklad i například, po prvé i poprvé, beze sporu i bezesporu,

od mala i odmala, k večeru i kvečeru, tak zvaný i takzvaný

c) jen dohromady se píše spojení předložky a příslovcí:

navíc, navždy

d) jen dohromady se píšou slova, u nichž se slovo bez předložky neužívá nebo téměř neužívá:

doleva, doprava, doposud, dozadu, vpředu, zezdola, včas, ztěžka

e) pouze zvlášť se píše např.:

na začátku, v pořádku, po pořádku, na rozdíl, na shledanou, beze zbytku, v podstatě, na viděnou, na slyšenou