Pohádka

Pohádka

- je to vymyšlené vypravování, v němž hrdina překonává i nejobtížnější překážky, často s pomocí nadpřirozených sil, a dobro vítězí nad zlem

- znaky pohádek:

a) formule Bylo nebylo..., za devatero horami..., jestli neumřeli, žijí tam dodnes...

b) magické číslo 3, 7, 9

c) nadpřirozené postavy - kouzelníci, sudičky, víly, černokněžníci, draci, saně, mluvící zvířata

d) kouzelné věci - kolovrátek, meč, prsten

- druhy pohádek:

a) fantastická nebo kouzelná

b) zvířecí - např. Medvídek Pú

d) podle autorství lidová nebo umělá (má autora)

- ze světových pohádek:

arabský soubor Tisíc a jedna noc (např. o Aladinovi)

Hans Christian Andersen: Sněhová královna, Císařovy nové šaty, Malá mořská víla, O cínovém vojáčkovi

Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ

- z českých pohádek:

Božena Němcová: O Popelce, Princ Bajaja

K. J. Erben: Jabloňová panna, Dlouhý, Široký a Bystrozraký, Pták Ohnivák, Zlatovláska

- moderní pohádky:

- v mnohem větší míře využívají humoru

např. Jan Werich: Tři veteráni, Lakomá Barka (z knihy Fimfárum)

Karel Čapek: Devatero pohádek - např. o Lotrandovi

- filmové pohádky:

Princezna se zlatou hvězdou, Byl jednou jeden král, Tři oříšky pro Popelku, Pan Tau, Anděl Páně, Císařův pekař a pekařův císař, Tři veteráni

Krteček a kalhoty

Krteček žil ve svém krtinci. Žil si velmi šťastně, protože jeho kamarádi si s ním hráli a ve všem mu pomáhali. Měl také své kalhoty s velkou kapsou. Ty však byly časem špinavější a špinavější.

Kamarádka Myška mu jednou povídá: „Dej si ty kalhoty na noc do potůčku, dej na ně kámen jako zátěž a ony se ti samy přes noc vyčistí.“ Krteček to udělal všechno tak, jak mu Myška poradila, a šel spát.

V noci se ale přihnala veliká bouře. Nadzvedla kámen, pod kterým ležely kalhoty, a ty uplavaly. Ráno se Krteček tuze divil, kam se poděly. Zavolal si na pomoc Čápa. Ten si ho vysadil na záda a letěli spolu po proudu potůčku. Náhle se před nimi objevila černá mračna. Čáp řekl, že se asi budou muset vrátit. Krteček už přestal věřit, že kalhoty najdou. Najednou je ale zahlédl a radostně vykřikl: „Tam, tamhle jsou!“ Vítr ale stále sílil, pršelo a blesky křižovaly nebe. Čáp si řekl: „Teď anebo nikdy!“ Střemhlav se řítil dolů, stále blíž a blíž k hladině. Krteček se bál, aby nenarazili. Čáp ale kalhoty šťastně zachytil a v poslední chvíli let vyrovnal a rychle se obrátil k domovu.

U krtince Krteček čápovi poděkoval a rozloučili se. Na Krtečka už čekala Myška. Podívali se na kalhoty a Krteček začal skákat radostí, neboť byly krásně čisté.

O traktorech

V jedné staré špinavé garáži stál zrezavělý traktor jménem Zetor, nikdo s ním nejezdil, a tak rezavěl a lozili po něm pavouci, protože vedle Zetorovy zrezavělé garáže stála krásně natřená a čistá garáž, a v té byl nejnovější John Deere. John Deere byl silnější a rychlejší než Zetor.

Zetora to moc mrzelo a každý den vzpomínal, jak s ním ještě lidé jezdili a chválili ho, že je silný a kvalitní, ale teď je tu John Deere a všechno to je pryč.

V jeden krásný letní den lidé jeli s Johnem Deerem vyorávat brambory a zapojovali vyorávač brambor a John Deere stál u Zetorovy zrezavělé garáže a začal se smát: „Cha, cha, Zetore, zase jedou vyorávat se mnou, a ty tu furt rezneš!“ Zetor si to nenechal líbit a vykřikl: „No počkej, mě lidé ještě budou potřebovat, už se těším, až ten den přijde a já se budu smát tobě!“ John Deere se usmál a jel vyorávat.

Dny plynuly a Zetor víc a víc rezivěl, až jednoho dne přišel mladý Josef a řekl: „Já tě opravím, Zetore!“ Josef neváhal a snažil se tři dny rozjet Zetora, ale nevedlo se mu, protože Zetor už byl špinavý a všechno bylo ztuhlé. Až po třetím dnu konečně Josef Zetora nastartoval. Josef se rozzářil a rychle se jel projet. John Deere se divil, že se Zetor rozjel. Josef pak Zetora zaparkoval.

Na druhý den Josef přišel do garáže a začal Zetora čistit, spravovat a natírat. Zetorovi se to moc líbilo. Zetor byl jako nový a po týdnu začal být zase oblíbený, ale ne tak jako John Deere. Zetorovi to nevadilo, hlavně že s ním Josef jezdil.

Nastal škaredý, sychravý podzim a John Deere jel orat, bylo hodně mokro, ale přesto vyjel. Oral rychle, ale po chvíli se John Deere zahrabal a nemohl vyjet. Snažil se, ale zahrabával se víc a víc, Traktorista, který řídil John Deera, zavolal Josefovi, ať nastartuje Zetora a přijede ho vytáhnout.

Josef se snažil Zetora nastartovat, ale Zetor nechtěl chytnout, protože se dozvěděl, že John Deere zapadl a vzpomněl si, jak se John Deere naparoval, že je lepší a silnější, ale řekl si: „Nebudu škodolibý a chytnu a ukážu mu, že jsem lepší než on a že ho vytáhnu!“

Zetor chytl, Josef byl šťastný a tak přijeli na pole. Do Zetora dali řetazy a začali tahat, Zetor zabral a John Deera vytáhl. Od té doby se už John Deere na Zetora nevytahoval a byli oba stejně oblíbení a nakonec se stali dobrými kamarády...